Analýza místa našeho projektu

Další fází práce na našem projektu je analýza pozemku, kterým se zabýváme. Na začátek tedy pár informací o tomto prostoru.

První doložená zmínka o Holešovicích jako takových pochází z 11. století, ale podle archeologických nálezů se zde lidé zdržovali už ve středním neolitu (cca 5000 př. n. l.). Název Holešovice pochází podle jedné varianty od jména Holýš či Holeš označující mladého, bezvousého, tedy holého chlapce. Druhá verze se váže k přírodnímu charakteru, na území osady se nacházela holá a neplodná místa způsobená častými povodněmi. K Praze byla tato čtvrť připojena jako Holešovice-Bubny v roce 1884. 

Během první republiky zde došlo k přeložení koryta řeky Vltavy a s ním spojené výstavbě Libeňského a Trojského mostu, což mělo za následek zánik neregulované záplavové oblasti. Díky těmto opatřením pokračovala nejen rezidenční výstavba, ale i rozvoj průmyslu, který však musel později ustoupit rezidenčním čtvrtím. Průmyslové Holešovice definitivně skončily až kvůli povodním v roce 2002, proces deindustrializace však probíhal už od roku 1989. Povodně byly tedy poslední kapkou, doslova.

Stanice metra byla slavnostně otevřena 3. listopadu 1984 jako Fučíkova, v únoru 1990 byla přejmenována na Nádraží Holešovice. Mezi lety 1984 a 2004 sloužila jako konečná stanice linky C. Již původní komunistický plán počítal s prodloužením metra do Kobylis a na Prosek (jak je tomu dnes). Stanice byla postavena v duchu monumentálního socialistického realismu na začátku 80. let, architekty jsou Ing. arch. Jiří Dušek a Ing. arch. Jan Marek. 

Tolik k obecným informacím, teď nějaké ty plánky.

Rozbor jednotlivých ploch, účelů, míst... prostě hra s barvičkami.

Snaha o zachycení základních geometrických vztahů vestibulu metra, které by mohly být užitečné při samotném navrhování.

Krásná symetrie, kterou jsem si uvědomil až za tmy. Zároveň jsem si až v tento čas uvědomil, jak málo světel pouličního osvětlení zde na přístupu k metru je. Možná i to může být důvod, proč se zde nikdo moc nezdržuje...

Rozbor materiálů

Celkově musím říci, že se zde hodně opakují odstíny šedé. Je to dle mě velká možnost (ne)místo nějak oživit a rozveselit. Nejveselejší je (i na fotce výše) červená cedule metra...

A od plánků už je to jenom krůček k mapám. Přidávám sem hlavně mapy, které mě nějakým způsobem zaujaly a přijdou mi zajímavé. 

Na začátek si jednu historickou mapu neodpustím. Přijde mi zajímavé, že dnešní Vrbenská ulice absolutně nenavazuje na původní zástavbu a ulici Arnoštovskou na levé mapě z roku 1938 (viz modrý puntík pro porovnání).

Metropolitní plán, tedy budoucí směřování celé mapy. Zde je naše (ne)místo definováno jako "Zastavitelná rozvojová plocha s obytným využitím".

Zde mi přijde hezky znatelné rozvržení povrchů. Zeleně překvapivě zeleně, červeně zastavěné plochy a bíle plochy pokryté betonem nebo asfaltem.

Technické parametry a rozvody pozemku a okolí. Přímo přes pozemek nic nevede, to je super zjištění :D.

Rozdělení vlastnictví parcel. Pozemky žluté barvy vlastní Hl. město Praha včetně jím ovládané subjekty. Co to znamená je hezky vidět na následující mapě.

Zde vidíme, že přímo Hl. m. Praha vlastní "pouze" vyšrafované pozemky. Naprostá většina je ve vlastnictví DPP (tedy firmě kontrolované Hl. m. Praha, proto se na předchozí mapě vše vybarvilo žlutě a proto na to upozorňuji).

Zde na mapě parkování vidíme, kde se dá zanechat osobní automobil. Moc míst v okolí není, všechna stání jsou buď v zóně vyhrazené primárně pro rezidenty nebo jsou to placená P+R parkoviště.

Tato mapa vyjadřuje počet rezidentů ve všední den. Vidíme, že více lidí než přímo kolem stanice Nádraží Holešovice žije o trochu dále na jihovýchodě. To by se však mělo do budoucna změnit a celá mapka trochu ztmavnout.

Hlukovou mapu máme v analýze pozemku snad úplně všichni co jsem koukal, ale mně to přijde důležité. Je to faktor, který velikým způsobem ovlivňuje naše (ne)místo a se kterým je potřeba se nějak vypořádat.

Jen pro doplnění škodlivých prostředí, zde vidíme emise z dopravy. Abych řekl pravdu, čekal jsem to horší, ale většina aut v této oblasti projíždí po Argentinské ulici, která je pravda dost daleko.

A poslední ale neméně důležitá, výstřižek mapy záplavové oblasti Vltavy. Podle informací ,které jsem našel, nebylo naše (ne)místo pod vodou ani v roce 2002, takže asi dobrý :D.