Vojtěch Pobuda

 Ve středu 23. listopadu jsme absolvovali naše první prezentace projektů. Bylo to intenzivní, ale velice inspirativní. Člověk získal hezký přehled, co dělají ostatní, jak na tom jsou, jaké řeší problémy a výzvy. A zábavy bylo také dost. Přikládám celou svoji prezentaci, pokusím se vypíchnout pár věcí níže. #nemístoHolešovice_1 Zde můj návrh při pohledu shora. Myšlenkou bylo dát lidem důvod se na místě zdržet, vytvořil jsem bufet s posezením, hajzlíky, boulder a atrakci pro děti i dospělé. Už si i sám uvědomuji, že je toho moc. Byla mi dána jasná zpětná vazba a v další fázi se snažím návrh přepracovat a vylepšit.  Zde pro doplnění barevné schéma jednotlivých prvků. Pohled z ptačí perspektivy. Všechny prvky jsem se snažil zasadit do čtvercového rastru, aby to mělo nějaký smysl a prvky nebyly jenom hala bala poházeny někde. Moc se mi to nepodařilo, ještě se snažím to vymyslet lépe. Zde jsem se snažil představit si pohyb lidí po a okolo pozemku. Snahou bylo vytvořit trasy kolem výdejního o

Geometrie. Analýza geometrie se u mé stavby dělá dobře, na první pohled vidíme dva základní tvary, kvádr a válec.   Celý objem budovy se skládá z poloviny válce a nižšího kvádru posazených na sebe. Vnitřní konstrukce má také své zákonitosti. Jedná se o mnoho kvádrů, které se nacházejí vedle sebe, odděleny jsou jasnými sloupy. Zde vidíme i motiv opakování znatelný nejlépe z pohledu. Když jsem si zkusil propsat veškeré sloupy (horizontály) do jednoho půdorysu, vynikl zajímavý tvar. S jedinou výjimkou uspořádání sloupů kopíruje čtvercový půdorys zdí. Zároveň ve stěnách nahoře a vlevo můžeme najít jistou pravidelnost. (červeně sloupy přízemí, zelenomodře 1. patro, hnědě 2. patro). Objem. Celý tvar vnitřní konstrukce je zajímavý. Naprosto převládá objem prázdný, pokusil jsem se vztahy zvýraznit na obrázku níže.

 První návrhy. V mé práci mi jde o vytvoření příjemného útulného místa v těsné blízkosti vlakového nádraží a metra Nádraží Holešovice, kde budou svůj čas trávit nejen cestující nebo čekající na vlak, ale na kafe nebo limonádu si sem zajdou i kamarádi nebo maminky s dětmi. Celý prostor jsem se snažil jasně ohraničit, aby se maminky nebály zde vypustit svoje děti. Mohly posedět v příjemném prostředí a užít si rozhovory s ostatními. Jedna centrální stavbička s výdejními okénky bufíku, toaletou a skladem navazuje svým stylem na vedle stojící budovu, ale přináší oživení místa v podobě červené barvy. Jednotícím prvkem, který se opakuje a vytváří střídání plného a volného prostoru, jsou kovové "rámy", které bych chtěl z jižní strany nechat porůst popínavými rostlinami (růžemi nebo třeba břečťanem). Špatně jsem si vyfotil svůj pracovní model, takže jsem dost bojoval s photoshopem a musel jsem docela improvizovat... Nedopadlo to, jak jsem si představoval a jak bych chtěl, ještě doplní

Podařilo se mi dohledat ještě článek o návrhu Ettora Sotsasse! Je teda italsky, ale google překladač pomáhá :D. Je to opravdu zajímavý koncept, pokusím se shrnout dále. Kresba byla poprvé představena v roce 2003 u příležitosti výstavy Architettura attenuata v Galerii Antonia Jannone v Miláně. Je to jedna z kreseb, které patří do série vystavené v této galerii, a jeden z mnoha konceptů, které Ettora Sotsass za svůj život nakreslil. Je zrozená bez zakázky a bez skutečného klienta. Kontext byl přítomný pouze ve fantazii autora. Kresba v kavalírské axonometrii ukazuje objem umístěný na dlážděné podlaze. Tmavá, drsná, introvertní budova bez explicitní funkce. Takový monumentální solitér. Objem má být zřejmě obýván. Nahoře je jednoduše protlačen, čímž vzniká pravděpodobně obytná část s klenutým stropem. Na předním průčelí jsou uprostřed umístěné malé dveře a řada oken různých velikostí, na první pohled rozmístěných bez přesného pravidla. Lodžie u okenice klenby má jasně žlutou podlahu. Tuto

 Tak jsme si hráli, něco se naučili a taky se zasmáli. Koláž našeho projektu a modýlku. Na přání Šárky odstraněn její batoh (sice to tak asi nemyslela, ale tohle byl nejjednodušší způsob :DD).

Další fází práce na našem projektu je analýza pozemku, kterým se zabýváme. Na začátek tedy pár informací o tomto prostoru. První doložená zmínka o Holešovicích jako takových pochází z 11. století, ale podle archeologických nálezů se zde lidé zdržovali už ve středním neolitu (cca 5000 př. n. l.). Název Holešovice pochází podle jedné varianty od jména Holýš či Holeš označující mladého, bezvousého, tedy holého chlapce. Druhá verze se váže k přírodnímu charakteru, na území osady se nacházela holá a neplodná místa způsobená častými povodněmi. K Praze byla tato čtvrť připojena jako Holešovice-Bubny v roce 1884.  Během první republiky zde došlo k přeložení koryta řeky Vltavy a s ním spojené výstavbě Libeňského a Trojského mostu, což mělo za následek zánik neregulované záplavové oblasti. Díky těmto opatřením pokračovala nejen rezidenční výstavba, ale i rozvoj průmyslu, který však musel později ustoupit rezidenčním čtvrtím. Průmyslové Holešovice definitivně skončily až kvůli povodním v roce 200

 Cabinet of Curiosities se nachází ve francouzském městě Orléans, kde vznikl ku příležitosti první Biennale in Orléans (mezinárodní architektonické výstavy). Původní návrh stavby pochází od italského architekta Ettora Sottsasse (1917-2007). Je to jedna z mnoha kreseb, které Ettore Sottsass za svůj život vytvořil. Italské architektonické studio 2A+P/A GIANFRANCO BOMBACI MATTEO COSTANZO se rozhodlo dům podle 36 dostupných výkresů zrealizovat, museli však celý návrh zjednodušit, čímž se původní návrh stavby s názvem Architettura Monumentale proměnila v Cabinet of Curiosities . Původní kresba Ettora Sottsasse Sami autoři orléanské verze o domu tvrdí toto (volně přeloženo): "Výzvou projektu bylo představit si život v této formě: od částečně definovaného vnějšího objemu jsme odhalili neviditelné fasády a vstoupili do neprozkoumaného interiéru, abychom nakonec dobyli budovu jako celek. Klíčové bylo představit abstraktní strukturu sloupů a trámů v černém plášti. Nový prvek má tuhou geome